Zamyšlení
Zamyšlení
Granma
Čím to je, že láska mi uniká,
i když srdce mé,
jsem vložil do Tvých dlaní,
Tvou lásku jsem měl na dosah,
žel změnila ses v překrásného motýla,
jenž nad loukou plnou květů
ztratil hlavu a zjevně i zabloudil.
Nesedla jsi na nádherný květ
jenž byl plný nektaru,
ze kterého bys má lásko
mohla do sytostí pít plnými doušky,
žel opilá tou nevšední krásou
ztratila jsi nejen hlavu svou,
ale nakonec i mou lásku.
Rozkvetlé jarní louky,
plné nádherného kvítí,
lákají svou nevšední krásou,
jsou pro motýla drogou,
jenž způsobuje zapomnění
ze kterého pro něj není návratu.