Stověžatá lásce přála
Stověžatá lásce přála
Je časné ráno,svítá,
ku Praze dva vlaky jedou.
Mnoho lidí v nich spí,
nebo dřímá,
jsou však mezi nimi dva,
jenž k sobě s láskou vzhlíží.
Do taktu, si vlaky s kolejemi
šťastně své písně předou,
aby na konci své cesty,
lásku a city dvou milenců,
spojily v láskyplnou řeku.
Den se probouzí,
za okny vlaku svítá,
z dálavy dva vlaky,
ze dvou směrů,
ke stověžaté jedou.
Ve dne, je Praha
mraveništěm lidí,
v poledne se stověžatá
ve Vltavě vzhlíží,
večer pak Praha skvostně lásce přeje,
je plná zázraků, citů, lásky a naděje.