Sametové klíče
Sametové klíče
Granma – 11.12. 2009
Samet, cinkot klíčů,
plná náměstí a vzletná slova,
národ jenž sobě sám lhal,
hektická to byla doba.
Jedni beztrestně zde kradli,
druzí v potu čela dřeli,
králikárny, že jsme měli,
mnozí pod mosty a v kanálech
dnes svojí perspektivu mají.
Že banánů, papírů či vložek,
mnohým z nás chybělo více,
žel dnes práci národ nemáme,
země z posledního mele,
lidem všeho chybí stále více.
Dvacet let nám žel uběhlo,
jak pověstná voda v řece,
z oněch slibů nám pak zbyly
slzy v očích, smutek v duší,
ne každému z nás zůstaly,
ony sametové klíče.