Praho, měníš svou tvář
Praho, měníš svou tvář
Granma – 25. 1. 2011
Stojíš zde po staletí hrdá a pyšná,
zvou Tě matkou či městem měst,
svou tvář zrcadlíš s obou stran řeky,
jejíž jméno tak líbezně zní z tónů,
kterými klasik Smetana obdařil náš národ.
Snad celý svět zná díky jemu onu řeku Vltavu,
jejíž tóny jsou tak smyslné a nádherně zní,
až srdce svírá a zároveň jásá nad tou krásou,
Praho stověžatá, dá se Ti vytknout mnohé,
ale pořád přitahuješ a jsi stále tak krásnou.
Byla jsi vždy naší chloubou a pýchou,
tolik různorodých tváří, těch barev a jazyků,
básník by řekl, že jsi stověžatou krásou,
žel dnes již s pošramocenou a zašlou slávou,
už nejsi tou, jenž bývalá jsi, chátráš, moje lásko.
Prošla jsi staletími, měla vzlety a pády,
dnes však žel zlí vládcové Tobě a státu vládnou,
na nic nemají, vše rozprodáno a rozkradeno jest,
boj o moc a bohatství zvítězily nad onou pravdou,
v ulicích Tvých pak zloději, bezdomovci a žebráci vládnou.
Náhledy fotografií ze složky Praha - matka měst