Láskyplné vztahy
Láskyplné vztahy
Nedávno jsem si vyslechl vyprávění mého přítele o jeho peripetiích či trablech v milostném životě, což mně přimělo k napsání tohoto malého vyprávění.
Jeho vyprávění mně velice zaujalo, znělo dosti věrohodně, mnoho let se totiž známe, proto také mnohé o sobě víme, jsme opravdu dobrými přáteli. Hned na začátku musím říci, že přítel František naletěl na fintu, kterou v milostných vztazích používá mnoho žen, především pak těch vdaných a zdá se mi, že to není zrovna fér způsob, kterým ukončuji svůj milostný vztah.
František je ženatý a jak to v životě chodí, má sice hezké manželství, jenže v podstatě žijí s ženou jako bratr se sestrou, což se žel stává v mnohých manželstvích po letech společného života. Ne, že by si neměli co říci, příkladně se starají o domácnost, oba pracují, dětí již jsou z domu, miluji vnoučátka, zdálo by se, že je to idylka. Žel není to tak, vyprchal milostný život u obou a po této strance si již nemají co říci.
A tak František jednoho krásného dne poznal na inzerát nádhernou ženu, jak mi řekl, ženu svého života. I ona byla na tom obdobně, alespoň to tak Františkovi prezentovala. Také byla vdaná, František o známost s vdovou či rozvedenou zájem neměl. Jenže dle jeho slov, ona byla spíše manželovou služkou, chodila do práce, starala se o domácnost, muž měl vše pod nosem, ale o svou ženu nejevil sebemenší zájem, on si žil vedle ní „ svůj život “, byla pro něho svou ženskou krásou jen reprezentativní manželkou. Jinými slovy, oba, tedy jak František, tak jeho láska žili z hlediska funkčnosti v neplnohodnotných manželstvích, kde každému z nich chybělo stejné, tedy krásný milostný a láskyplný vztah.
Vše bylo mezi nimi dlouho v pohodě, František jezdil za ní, jezdili společně mimo město, ve kterém ona žila, František se ji snažil chránit jak jen mohl. Některá setkání byla půldenní, některá na celý den a jak mi řekl, prožíval tu nejkrásnější lásku svého života. Jenže všeho do času.
Ještě nedávno byli spolu, František i přes svůj věk štěstím jen kvetl, žel přišel zlom a z něj přišly i jeho zdravotní problémy. Den po jejich schůzce, která byla ve svých projevech opravdu velice krásnou, mu jeho láska napsala mailem, že se již nesetkají, že jejich vztah tímto končí a nabídla mu jen přátelství, že si tedy mohou dále jen psát. Pro Františka to byla hotová katastrofa, nemohl se s tím smířit, nespal a přemýšlel, jak je možný takovýto obrat. Jeho láska to zdůvodnila tím, že zapomněla vypnout PC a že se její manžel dostal na její email a vše si o jejich vztahu přečetl. Napsala mu, že pro ní bude schůdnější, když vztah ukončí, že nechce procházet peklem domácích hádek i když ví, že na jejím manželství to nic nezmění. Přitom František věděl, že ji manžel nikdy nekontroloval, chodila kde chtěla, nezpovídala se mu.
Samozřejmě mnohé jsme z tohoto probrali, o mnohém hovořili, i mi se zdálo divné a nemohl jsem pochopit jak žena, která vyžaduje ve vztahu tak velkou diskrétnost, nechá důkazy o svém milostném životě pod nosem svému manželovi, to přece nemá logiku. Navíc na jedné straně chce ukončit milostný vztah razantním rozchodem, na straně druhé navrhuje přátelství a chce si nadále psát. Zdálo se mi to až neuvěřitelné. Přítel František mi nakonec řekl, že takto a podobně skončily i její předešle známostí, že raději „ utekla ze vztahu “, z tím rozdílem, že tentokráte se o tom všem dověděl její manžel, předtím to byly naopak ženy její milenců.
Vzpomněl jsem si na vyprávění přítele Františka o jeho peripetiích, když jsem před pár dny četl obdobu zpověď muže, ale onen časopis byl asi rok a půl starý. Dal jsem toto přečíst svému příteli a shodli jsme se na tom, že toto byla ze strany jeho „ lásky “ rafinovaná lest, že ona zase až tak jeho lásku neopětovala. Bylo to z její strany divadélko, bylo asi záměrné, aby mohla vztah ukončit a tím přejit do jiného vztahu, který se ji asi rýsoval. Možná si myslela, že rozchod takovýmto způsobem bude méně bolestivý, že můj přítel František, jenž ji tolik miloval bude brát na ní a její domělé problémy v manželství ohled, že se bude o ní bát, aby se ji něco zlého nestalo. No což, je to ze života, je to ukázka toho, že ne vždy je láska lásce rovná, že místo čestného jednání, se dají použít i takovéto finty.
Myslím si, že si František dá v příštím vztahu větší pozor a k oné ženě, snad ji potká třeba to samé, když bude ona milovat, ovšem pokud ji toto slovo něco říká a také, zdali vůbec ví, co slovo láska znamená. Potom snad bude mít dost času na to, aby zpytovala své svědomí. Je otázkou, jak by se v takovémto případě zachovala vdova nebo rozvedená žena, tam by to asi muselo být na rovinu. Neříkám a netvrdím, že láska vydrží věčnost, ale takové podpásovky, by si lidé v lásce neměli dělat, pokud chci odejít ze vztahu, tak to řeším na rovinu.
Myslím si,že je dost žen, které prahnou po nádherné lásce a je celkem jedno, jaký je jejích stav, zda jsou vdané, rozvedené, vdovy či svobodné, každá z nich chce prožít nádhernou lásku, chce být milovaná, tak se není čemu bránit, jen lásku opětovat a štěstí je tady. Doufám, že to štěstí potká i mého přítele Františka a že toto zklamání přebolí.
Před pár dny jsem četl v Blesku pro ženy obdobu toho, jak se zachovala žena,když přišla na to, že po letech šťastného manželství, které vyhořelo má její manžel novou lásku. Nepátrala po jeho vztahu, pohovor z manželem byl natolik kultivovaný, že se oba rozhodli nerozvádět. Již několik let nadále žiji v manželství, starají se společně o domácnost, vycházejí si vstříc, on ženě kdykoliv pomůže, zaveze ji, kde potřebuje, dali si v manželství volnost a svobodu. Já osobně jim fandím, když se chce, tak to jde. Žel, mnohdy je to v životě opačně, ten druhý si myslí, že jeho životní partner, je jeho majetkem.
Granma – 6. 8. 2011
Klikněte zde pro nejlepší obrázky, animace a glitter pro Lidé.cz