Zasněný podzim
Zasněný podzim
Granma – 16. 10. 2010
Podzimní čas je tu a příroda se barvami mění,
ač nevlídno je a studený vítr mi čechrá kadeře,
stojím sám nad bystrým potokem v lukách,
jenž ševelí protékajíce ještě rozkvetlou strání
a tiše šeptám vrbě mé, má sladká tajemství,
o Tobě, o mých snech, o lásce našeho života.
Něžný déšť svými kapkami zkrápí mé čelo,
rej myšlenek mých k Tobě má lásko letí,
je to již dlouho, co láska mezi námi vzplála,
věz, že nádherná je stejně, jako jsi Ty sama.
Konečky svých prstu se toulám po těle Tvém,
ach jak nádherné a vášnivé jsou polibky Tvé,
zrychluješ dech a nebráníš se má lásko tomu,
chci vůní Tvou vdechovat, na struny lásky hrát.
Chci polibky Tvé, jenž horké jsou jak láva,
ať rozum mlčí, když tělo se hlásí o svá práva,
milovat a jít s Tebou lásko má k výšinám,
ve spojení těl jenž zrozené jsou ze dvou,
být milován a milovat, je snem života mého.
Zamilované - Obrázky a citáty na profil lide.cz