Bloudím
Bloudím
Granma – 6. 11. 2010
Bloudím sám ve svých myšlenkách,
jdou mimo mně, jdou lásko má někam,
kde prožitky a vjemy citů jsou tak silné,
že okouzlen, já zůstal stát v němém úžasu.
Bloudím mimo tělo své a i v něm se ztrácím,
myslím že Tě znám, přesto tápu v oblacích,
zašle tony slastných večerů jsou již ty tam,
vše zůstane ve vzpomínkách, život jde dal.
Bloudím, jsem toliko sám na rozcestí cest,
láska Tvá a osud s životem mi cestu splet,
snad najdu odpověď na vše, nač sebe se ptám,
jedno však vím, že bez lásky již žít nehodlám.