Noc milenců
Noc milenců
Granma
Nad městem se stmívá,
noc svá křídla rozestírá,
světla lamp do dálky svítí,
coby hvězdy na ztemnělém nebí,
ztichlé ulice zejí prázdnotou,
jen já jdu osaměle ulicí,
jdu své lásce v ústrety.
Jdu ztichlou a prázdnou ulicí,
krok sun krok, jak v písní Jarka Nohavici,
v myšlenkách mých se objevuje tvář,
je to tvář ženy, jenž velice miluji.
Jdu spoře osvětlenou ulici,
občas potkávám milenců pár,
jenž nevnímají své okolí,
jsou příliš zahledění do sebe.
Polibky, těsná obětí a něžná slova,
noc je již tady, je nocí milenců.
I já jdu své lásce vstříc,
těším se, srdce mé bije zběsile.
Vím, že prožiji nádherné chvíle,
po kterých tak toužím
a které mám tak rád.
Oni i já víme, že tato noc patří nám,
že patří lásce, že patří milencům.