Přemýšlím
Přemýšlím
Granma – 14. 9. 2011
Přemýšlím nad slovem láska
a mnohdy sám sebe se ptám,
zda slovo láska, je onou láskou,
když každý ji chápeme nějak jinak.
Přec lidská láska jedno jest,
proč nemilovat a lásku odmítat,
láska se neptá a slepá není,
když přijde, lidem životy mění.
Láska osudovou je a více se nenabízí,
odmítneš-li, odchází, marně ji pak vyhlížíš,
čekat prince na bílém koní, nesmyslem je,
ať léta hledáš, jen ve snech ho nacházíš.
Na stavu, kdo kým je až tak nezaleží,
nikdo z nás přec majetkem nikoho není,
dáš-li lásku a srdce své, pak stejné dostáváš,
miluješ-li, pak lásku a štěstí své potkáváš.
Ubohý je ten, kdo lásku odmítá,
šlape si po štěstí a to mu uniká,
hledat iluze, nesmysl je holý,
život utíká, a bez lásky se žít nedá.