Noc a sny
Noc a sny
Granma – 6. 11. 2011
Je pozdní tmavá noc
a já opět zůstal sám,
v oné samotě se mou
je řeka mých myšlenek,
jejíž proud sílí a burácí,
je jak povodeň a bere mi mé sny…
odkud se vzal, ten neklid v mé duši.
Chci již konečně spát,
ale nejde to a onen sen nepřichází,
stojím v oné řece a hledám její břeh,
ale nevidím jej,
přesto vím, že tam někde je,
je to břeh plný krásných snů a nadějí.
Chytím se myšlenky a vyskočím na ní,
je mladá a svěží, snad i mou tíhu unese.
Chytím i tu druhou,
snad mi bude veslem
a tak i já pluji,
v tom bouřlivém a nekonečném proudu.
Nad hlavou noc, jenž plná je hvězd,
Stejně jako je v mysli mé, mých myšlenek,
Kde hledat onen břeh
a kterým směrem plout či jít?
Vytyčil jsem si směr a zabral veslem,
již vím, kam plout onou řekou,
já pluji s ní, ke svému svědomí.
Je to tak těžké, proplout svým svědomím,
je v něm dobro, ale i dost zlého.
Je tam láska i nenávist,
krása i pocit štěstí, je tam i velká pokora.
To zlo, chce mi vzít veslo,
no já, mu ho nedal, a opět pluji dál.
V odrazu oné řeky,
leskne se noční nebe,
cítím, že jsem blízko,
tak zaberu veslem,
v řece myšlenek, jsou zamíchané hvězdy
a najednou břeh, já cítím se šťastný.
Ten břeh, je žel ostrovem,
ve středu mé řeky
a na jeho konci je člun,
i s převozníkem,
když nastoupím, v tichosti vypluje,
je to zvláštní, řeka tmy
a není v ní ani jedna hvězda.
Už vidím onen břeh a chci vystoupit,
převozník, chce peníze,
odkud je mám vzít?
On otočil člun a plujeme zpět
a já jsem tomu rád,
neboť nebyl to, ten správný břeh.
Dostal jsem strach
a u břehu skočil jsem do řeky proudu,
onen převozník je pryč a s ním i jeho loď.
Plavu ve své řece, plavu jak o život,
najednou maják,
již vím, že je to ten správný směr.
Doplaval jsem k mělčině a vystoupil na břeh,
ta řeka najednou ztichla a mizí,
já vyčerpán upadám do krásného snu,
jsem doma, na svém břehu, břehu snů a nadějí.
Klikněte zde pro nejlepší obrázky, animace a glitter pro Lidé.cz
